|
|
Etické principy mentoringu mladistvých jako sociální opory mládeže
Walters, Ester ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Zimmermannová, Marie (oponent)
Mentor je v mentoringu pozitivním vzorem a poskytuje vedení, podporu a povzbuzení mladému člověku, který může z mnoha příčin zažívat sociální vyloučení. Vztah mezi mentorem a jeho svěřencem (mentee) trvá minimálně jeden rok a zahrnuje pravidelná setkání nebo aktivity mezi mentorem a svěřencem. Cílem mentoringu mládeže je pomoci mladým lidem rozvíjet dovednosti, sebevědomí a odolnost, které potřebují k překonání překážek, výzev a dosažení resilience a svého plného potenciálu. Tato diplomová práce zkoumá etiku formálního mentoringu. Hlavní cíl práce se soustředí na etické aspekty mentoringu jako formy sociální opory mládeže, která čelí sociálnímu vyloučení. Poukazuje na benefity mentoringu s ohledem na potenciální etická rizika, jakými jsou zejména zneužívání autority a porušování vztahových hranic.
|
|
|
PROMĚNA BRNĚNSKÉHO BRONXU
Najvarová, Lucie ; Karasová, Miroslava (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Strategie nabízí možnost jak reagovat na sociální vyloučení obyvatel čtvrti kolem Cejlu, podpořit zaměstnanost a vybudovat dynamický veřejný prostor, který v lokalitě chybí. Sociální urbanismus podporuje interakci obyvatel mezi sebou i s jednotlivými prostory, a zároveň vytváří předpoklady pro vznik pracovních míst tak, že zlepšuje podmínky drobných živnostníků a podnikatelů. Do neprostupného a rozbitého bloku, který je příliš velký na to, aby byl chápán jako tradiční městský blok a příliš malý na to, aby byl chápán jako město, je vnesen řád. Park, kterým je vymezen veřejný prostor, definuje systém pro budoucí zástavbu a otevírá nové možnosti pro využití bloku. Díky nízkým nákladům na jeho zbudování může fungovat hned. Řád, který veřejný prostor utváří, dovoluje volnost zástavby a spontánní růst. Návrh není definitivní, ale funguje v každé své fázi i kombinaci – park, dílny, bydlení. Umožňuje vznik různých variant, z nichž jediná nesprávná je ta, která tam (ne)funguje dnes.
|
|
|
Architektura sociálně vyloučených - vězení s ostrahou v Brně
Hirsch, Štěpán ; Ruller, Ivan (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie vězení s ostrahou v Brně. Věznice jsou zařízení, plnící funkci trestu vyloučením osob, které se dopustili protispolečenských činů, ze společnosti, která pokládá svobodu a volnost pohybu za jednu z nejvyšších hodnot. Vězení je umístěno v blízkosti centra města. Je rozděleno do tří budov podle funkce. Samotná oddělení jsou umístěna v nepoužívané chladírenské věží.
|
|
|
Osoby se skrytým postižením na trhu práce
Burdová, Yveta
Tato diplomová práce je zaměřená na analýzu zkušeností osob se skrytým postižením na trhu práce. Je tvořena teoretickou částí, v níž jsou vymezeny pojmy spojené s problematikou zaměstnávání osob se skrytým zdravotním postižením a popsán legislativní rámec a ekonomické aspekty tématu. V analytické části jsou pomocí kvalitativních metod (analýza polostrukturovaných rozhovorů) zkoumány podmínky na trhu práce pro osoby se skrytými postiženími, přístup okolí a bariéry, kterým tyto osoby čelí. Na základě zjištění jsou formulována doporučení, jejichž cílem je identifikované překážky a negativní vlivy zmírnit či odstranit. Návrhy jsou směřovány na zaměstnavatele osob se skrytým postižením, jejich kolegy a také na úroveň neziskových organizací a státní správy.
|
|
|
Analysis of stigmatisation against LGBTQ+ people: a reflection of reactions regarding the murder at Zámocká
Kočalka, Matúš ; Matochová, Alžběta (vedoucí práce) ; Křížová, Eva (oponent)
Anotácia Táto bakalárska práca s názvom Analýza stigmatizace LGBTQ+ lidí: reflexe reakcí v souvislosti s vraždou na Zámockej sa zaoberá oblasťou stigmatizácie v kontexte sociálnej psychológie a vývojovej psychológie. V práci sa vychádza z pramenných autorov - Henri Tajfel, Gordon W. Allport, Erving Goffman, Mark A. Yarhouse, pričom všetci autori sa zaoberajú vo svojej tvorbe pojmami, ktoré sú úzko naviazané na proces stigmatizácie. V práci sa ďalej rozoberá sociologický pohľad na menšinu ako na sociálnu skupinu, pohľad sociálnej psychológie na procesy odohrávajúce sa v medziskupinových vzťahoch a v interakciách medzi väčšinovou a menšinovou spoločnosťou, a na proces budovania a získavania identity u jednotlivca (príslušníka marginalizovanej menšiny) v kontexte negatívnych dôsledkov stigmatizácie. Ďalej sa v práci kladie dôraz na reflexiu teoretických znalostí cez kvalitatívnu obsahovú analýzu zdrojov v kontexte teroristického činu na Zámockej ulici - z vybraných médií a z vyhlásení verejných predstaviteľov na Slovensku, s cieľom ukázať prepojenie medzi teoretickým rozborom stigmatizácie a procesmi odohrávajúcimi sa v slovenskej spoločnosti. Kľúčové slová: Zámocká ulica, LGBTQ+, stigmatizácia, sociálna identita, sociálne vylúčenie, stereotyp, predsudok, spoločnosť, menšina, väčšina
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Příčiny nedokončení středoškolského studia žákyň se sociálním znevýhodněním
Kochová, Veronika ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce jsou příčiny nedokončení středoškolského studia žákyň se sociálním znevýhodněním. Důraz je kladen na zmapování příčin ze třech zásadních oblastí, které se podílejí na předčasném odchodu žákyň se sociálním znevýhodněním, a to konkrétně škola, rodina a trávení volného času. Diplomová práce je koncipovaná do pěti základních kapitol, ze kterých jsou první dvě kapitoly teoretické, následujícím kapitolám je věnována empirická část. První kapitola se věnuje střednímu vzdělávání a vybraným specifikám dospívání. V této kapitole je popsáno období dospívání, střední vzdělávání a následně studijní neúspěšnost. Druhá kapitola je věnována specifikám vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, zaměřuje se na příčiny a problémové oblasti sociálního vyloučení a na systémovou podporu žáků se sociálním znevýhodněním. Empirická část práce je provedena formou kvalitativního výzkumného šetření a je rozdělena do třech hlavních kapitol. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit příčiny nedokončení středoškolského vzdělání žákyň se sociálním znevýhodněním. Na základě hlavního cíle byly vytyčeny dílčí cíle a výzkumné otázky. Metodou získání dat byl zvolen strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami a výzkumný vzorek tvoří vybraní zaměstnanci běžné střední školy, pracovníci v neziskových...
|
|
|
Sociální vyloučení pozůstalých rodičů
KUCSAROVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá tématem sociálního vyloučení pozůstalým rodičů. Hlavním cílem byla identifikace příčin dobrovolné izolace až sociálního vyloučení pozůstalých rodičů. Dílčím cílem pak zmapování specifik komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolí v prvním roce po úmrtí dítěte, a to z pohledu pozůstalých rodičů. Práce je rozdělena teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje prostudování dostupné literatury s tématikou smrti, truchlení a sociálního vyloučení se zaměřením na pozůstalé rodiče. Praktická část mapuje rozdíly v komunikaci pozůstalých rodičů s jejich okolím v období po ztrátě dítěte, a zjišťuje, jaké reakce okolí měly pozitivní a naopak negativní vliv na styl komunikace pozůstalého rodiče. V neposlední řadě zkoumá vliv reakcí okolí na ztrátu dítěte pozůstalého rodiče z hlediska sociálního vnímání. K dosažení cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie založená na polostrukturovaných rozhovorech. Práce přináší sondu do způsobu komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolím a do změn, kterými tato komunikace prochází v průběhu prvního roku po úmrtí dítěte. Přínosem práce jsou informace zachycující postoj sociálního okolí k pozůstalým rodičů, příčiny tohoto přístupu a jeho dopad na pozůstalé rodiče. Práce odhaluje prostor pro vzdělávání společnosti v oblasti komunikace s pozůstalými rodiči a zároveň upozorňuje na šedou zónu péče o truchlící rodiče v rámci sociální politiky.
|
host ::
RSS.